Bouldering

Včera jsem byl opět na hodině boulderingu. Přesto, že jedna hodina trvá maximálně hodinu a půl, je člověk pořádně unavený a je rád, že potom udrží příbor v ruce... Nicméně se mi zdá, že hodinu od hodiny je to lepši a lepší, že už ten příbor udržím. :-) Rozhodli jsme se ve dvojici s Břéťou, že je zapotřebí zakoupit si magnésium, což je v podstatě uhličitan hořečnatý. To je prášek, díky kterému se člověku nepotí ruce a neklouže to při držení na stěně.

Na začátku studia na VUT jsem začal zkoušet bouldering. Nyní, po více než dvou letech, jsem se konečně dostal do lezeckého centra Rajče, které se nachází v hale Sokol na Kounicově ulici. Tam jsem šel díky Martině, jinak bych se tam ještě asi dlouho nepodíval. Nyní byla vhodná situace, a tak mohu mezi sebou porovnat už dvě navštívené lezecké stěny.

Před měsícem jsem byl poprvé v lezeckém centru Rajče v centru Brna. Celkem jsem se spokojil s kvalitou místních lezeckých cest a usmířil jsem se s velkým počtem lidí. Stejně nebylo na výběr, kam chodit jinam. Na Rajčeti jsem byl asi 3x. Nyní o víkendu jsme byli vyzkoušet nové lezecké centrum Klajda. Závěr je jediný: nevím, jestli se na Rajče ještě někdy vrátím...

Už je to několik let, co jsem začal s boulderingem. Postupem času se můj zájem více orientoval na lezecké stěny, kde je více zábavy a člověk se naučí pracovat se základními lezeckými pomůckami. Když jsme si s Martinou loni koupili vlastní lano, začal se mi tento sport líbit ještě více. Nyní opět rozšiřujeme naše vybavení o jistící pomůcku grigri.