Articles

16 pater, 320 schodů, 35 zatáček, 60 metrů převýšení. Fakulta strojního inženýrství, Brno. To jsou základní informace o závodu, ze kterého jsem se před několika hodinami vrátil. Strojařské schody je každoroční závod v běhu do schodů v nejvyšší budově v Brně. Čekal jsem trochu lepší výsledek, ale jsem rád, že jsem se nahoru dostal rychleji, než je průměrná doba čekání na výtah a jeho cesta nahoru.

Mám za sebou první týden magisterského studia na dvou školách současně. Abch řekl pravdu, zatím jsem moc nepocítil rozdíl mezi studiem jedné a dvou škol. Asi to všechno ještě přijde. První dojmy z Fakulty podnikatelské byly celkem dobré. Rozvrh mám však často do večera, a tak chodím z šaliny s čelovkou.

Abych toho příští školní rok nebylo málo, rozhodl jsem se studovat navíc další vysokou školu. Důvod je ve skutečnosti trochu jiný, snažím se předejít možným studijním problémům. Nyní jsem zapsán na dvě školy, za dva týdny uvidím, jak to lze či nelze stíhat.

O co jsem měl letošní volno kratší, o to více bylo naplněno různými akcemi a výlety do nejrůznějších míst. Kvůli státnicím mi začaly prázdniny až v červenci, ale stihl jsem vše, co jsem si naplánoval. Z celkových dvou měsíců jsem byl celkem 2 týdny doma a 6 týdnů pryč.

V nedávné době jsem začal využívat technologii, díky které mohu do fotky vložit informace o místu jejího vzniku. Princip je jednoduchý, i když opět přidá trochu času při zpracování fotek. Díky tomu však bude vyhledávání fotek u mě v počítači jednodušší a fotky půjde snadněni třídit.

Další semestr je za mnou. A nyní nejen semestr, ale celá část vysoké školy. Složil jsem státní závěrečnou zkoušku a ukončil tak bakalářské studium na Fakultě informačních technologií. Budu zde však dále studovat na navazujícím magisterském oboru Management a informační technologie.

Ano přátelé, dal jsem to! Dneska jsem složil státní závěrečnou zkoušku a tímto se ze mě stal oficiálně student s ukončeným vysokoškolským vzděláním s titulem bakalář. Dlouhá doba příprav nakonec přinesla své ovoce. Jsem nesmírně šťastný za tento den a je mi úplně jedno, že mě v menze u pokladny obrali o 200 Kč.

Je to tady. Dozvěděl jsem se přiřazenou komisi pro státní závěrečné zkoušky a další informace, jak bude všechno probíhat. Čas největšího stresu za mých posledních 22 let nastane přesně v pondělí 14.6.2010 v 9:15. Postará se o to komise složená z členů několika ústavů na Fakultě informačních technologií.

Martina mě přemluvila - byli jsme poprvé na tenise. Docela jsem se tohoto sportu obával. Když člověk v televizi vidí, jak se u toho naběhají a jakou rychlostí tam létají míčky, byl jsem si jistý, že to nemůžu zvládat. Po našem prvním tenisovém dnu jsem však zjistil, že se nemusí tolik běhat, nedávat takové rány a jde to také. Tenis se zařadil mezi mé sporty a počítám, že nyní na něj budeme chodit často.

O víkendu jsme s Martinou dokončili hledání nejtajemnější cache, kterou znám. Na její hledání jsem se chystal už dlouho, ale až nyní jsme se odvážili. Byl to jedním slovem - nářez. Do míst, kam nás cache zavedla, bychom se jinak asi nikdy neodvážili. Přece jen, do tunelu pod silnicí, kde teče potok, do vnitřku chladící věže, do vojenského krytu hluboko pod zemí nebo do kanalizační stoky se člověk tak často nedostane.

Jednoho dne jsem si řekl: "Až budu bakalář, koupím si nový mobil". Tak dlouho jsem však čekat nevydržel a začal se věnovat výběru nového mobilu už nyní. Měl jsem ale celkem jasno, toužil jsem po HTC Touch Pro 2. Nyní už ho mám na stole a přes malé nedostatky je naprosto dokonalý. Věřím, že mi vydrží déle než rok, jako Nokia E66, kterou jsem měl dříve.

Konečně jsem dokončil bakalářskou práci a mohl bych si říkat, že mám na chvíli klid. Ale ono to tak není. Za měsíc a kus mě čekají závěrečné státní zkoušky, které prověří, co jsem si ze studia odnesl. Takže sotva jsem dodělal bakalářku, už se zase učím. A ještě minimálně měsíc budu.

Dnes nastal konečně ten velký den. Dokončil jsem svoji bakalářskou práci. Je to nejrozsáhlejší dokument, který jsem za dobu studia na Fakultě informačních technologií na Vysokém učení technickém napsal. Nyní je již práce kompletně hotová a připravená na odevzdání. Doufám, že se bude ve škole líbit.

Každé ráno čtu na Seznamu hlavní zprávy. To, co jsem tam dneska viděl, mi vyrazilo dech: Česká obchodní inspekce vyšetřuje internetový obchod. Právě v tomto obchodě jsem měl v úmyslu si koupit nový mobil za více než 8000 Kč. Asi bych se ho nikdy nedočkal. Naštěstí jsem nepodlehl nízké ceně a obchod si prověřil ještě před nákupem.

Vzhledem k tomu, že se v poslední čím dál častěji jezdím na in-line bruslích, založil jsem novou sekci webu - in-line statistika. Jedná se o něco podobného jako je zde zveřejněná cyklostatistika, jen jde o jiný sport. Statistika jízd na bruslích je zatím omezena jen na ujetou vzdálenost.

Hurá, konečně jsem si koupil svůj první velký kaktus. Minulý týden jsem byl náhodou v zahradnictví, kde jsem si všiml pěkných kaktusů. Napadlo mě, že bych si mohl nějaký koupit. Přece jen, zvadlá fialka mi na koleji příliš ozdoby nenadělá. Bylo to však v Českých Budějovicích a vézt kaktus vlakem do Brna by asi nebylo to nejlepší.

Dnes jsem na tomto webu zveřejnil novou rubriku s názvem "Věci na prodej". Už déle jsem o této rubrice uvažoval, ale neměl jsem čas ji na web doprogramovat. Nyní jsem v souvislosti s prodejem mého mobilního telefonu tuto sekci zavedl. Dozvíte se v ní, co všechno můžete ode mě koupit resp. čeho se chci zbavit :-).

Letošní velikonoční pondělí připadlo překvapivě na pondělí, čímž se vytvořili tři dny volna. Předpověď počasí sice nehlásila nic dobrého, přesto jsme se s Martinou rozhodli vyrazit na kola do národního parku Podyjí. Celý víkend mělo pršet, být zataženo a zima. Skutečnost tomu naštěstí vůbec neodpovídala a užili jsme si krásný prodloužený víkend.

Před několika dny jsme se s Martinou rozhodli, že se vydáme na in-line brusle. Termín padl na středu ráno, kdy na cyklistické stezce kolem Svratky nebudou žádní lidé. Pravda, nebyli, za celou cestu jsme potkali dva bruslaře. Možná, že to bylo tím, že pršelo jako z konve. Tak jsem si zahájení bruslařské sezóny nepředstavoval.

Stejně jako předloni i loni jsem se letos zúčastnil filmového festivalu Jeden svět. Letošní 29. ročník přichystal řadu zajímavých filmových projekcí o lidských právech, které se promítaly ve 29 městech v ČR. Já jsem se vydal v Brně na 4 filmy, které se mi z nepřeberné nabídky zdály nejlepší a časově mi nejvíce vyhovovaly.