Articles

Nedávno jsem si na internetu všiml článku, kde se psalo o snižujících se cenách solární panelů. Napadla mě souvislost, že jsem kdysi viděl v obchodě solární nabíječku na mobilní telefony. Po chvilce hledání už jsem měl jasno, že z internetového obchodu neodejdu s prázdnou. Nyní ji mám na stole - a stojí to za to.

Nedávno jsem vymyslel, že bych mohl zkusit si na kolej zapojit k notebooku další monitor. Ne, že by mi jeden nestačil, ale tušil jsem, že práce se dvěmi bude pohodlnější. Skutečně je. Nechtěl jsem nic drahého, monitor mi stačil mi obyčejný a plochý. Na Aukru jsem ho velmi levně koupil, dnes dorazil. Všechno jsem zapojil, nastavil, a docela se mi to líbí.

Před dvěma lety jsem si koupil pěkný radiobudík. Uměl přehrávat CD, měl pěkně podsvícený displej a až do teď mi vyhovoval. Nyní mi přišlo, že je čas na změnu a je potřeba budík vyměnit. Vadilo mi, že displej sice pěkně modře svítí, ale v noci je světlo tak intenzivní, že docela ruší. Dříve často poslouchaná CD jsem vyměnil za hudbu z počítače. Zakoupil jsem tedy nový budík, který více vyhovuje mým potřebám.

Opět křičím: "Hurá!". Pátý semestr je konečně oficiálně a definitivně za mnou, nedávno jsem se dozvěděl výsledek poslední zkoušky. Ani jsem nečekal, že všechno půjde tak hladce. Veškeré zkoušky se mi podařilo udělat na první pokus, což jsem popravdě ani nečekal. Předcházelo tomu však dlouhé učení a nervování se vždy před zkouškami, které byly jako vždy nasázeny jedna za druhou bez možnosti velkého odpočinku. Nyní už mám snad zasloužené dva týdny volna, než začne letní semest a pojede vše opět znovu.

Na tomto webu je zveřejněno už docela hodně článků, fotek a dalšího materiálu. Přemýšlel jsem, jak vylepšit vyhledávání v těchto dokumentech. Dříve jsem používal integrované vyhledávání Googlu, ale příliš se mi neosvědčilo. Nyní jsem vyhledávač předělal na vlastní. Sice nevyhledává všude, ale zato kvalitně.

Občas jsem tak přemýšlel, že bych jednou chtěl vzít do ruky kytaru a zkusit na ni něco zahrát. Jednoduše, že bych k mnou vyzkoušeným hudebním nástrojům jako je flétna a klávesy, přidal právě kytaru. Stačila jedna zmínka u Martiny - a kytara je doma. Sice mě už pořádně bolí prsty, ale uspokojuje mě představa, že už umím zahrát Halí belí, koně v zelí.

V minulých letech jsme konec roku vždy slavili u známých na chalupě nebo doma v Budějovicích s přáteli. Je to sice podivné, ale přelom roku 2009 a 2010 jsem strávil poprvé mimo tuto společnost, a to v Brně. Docela si tady začínám zvykat. Silvestr bez rodiny jsem přežil bez úhony. Už jsem asi velký kluk...

Již několikátý rok za sebou jsme absolvovali letní dovolenou s cestovní kanceláří Alpina z Brna. Z každé této dovolené bylo množství fotek, které jsme pořídili. Některé z nich jsem pak poslal do CK s tím, že si je mohou umístit na web. Nedávno mi přišel dotaz, jestli je možné mé fotky umístit do katalogu cestovní kanceláře. Souhlasil jsem, a tak už podruhé za sebou máme své fotky v oficiálním katalogu nabídky zájezdů CK Alpina.

Nedávno jsem se náhodou na našem studentském fóru dočetl o nevídané změně. Od 1.1.2009 dojde jako každý rok k některým změnám na linkách městské hromadné dopravy v Brně. Bohužel tentokrát se tyto změny týkají i nás, studentů na kolejích. S konečnou platností bude zrušen autobus, který jezdí ke kolejím a denně ho využije přes 1000 studentů. Důvod? Nízký finanční rozpočet. Na kolejích bylo možné podepsat petici proti zrušení této zastávky. Mnoho studentů svůj podpis připojilo. Včetně mě.

Hej, hej hej, hejááá, hej. Vý - bor - výborně křičeli lidé poté, co hudební skupina Čechomor dohrála krátký blok jejich největších hitů. Včera jsem tento koncert navštívil a bylo se opravdu na co dívat. Brněnské kulturní centrum Semilasso není příliš velké, proto skupina odehrála dva koncerty po sobě. Já jsem navštívil ten druhý a stálo to za to.

Před několika dny mě spolužák informoval o probíhající akci Filmánie v brněnském kině Palace Cinemas a možná i v dalších kinech u nás. Všechny filmy jsou tento týden jen za 50 Kč. Netrvalo ani hodinu a už jsme měli koupené lístky. Výběr padl na 3D film Vánoční koleda. I když jsem zjistil o co se jedná až po zakoupení vstupenek, bylo to docela hezké.

Tak je to zase tady. Blíží se konec semestru a s tím se blíží i spousta termínů, které se musí dodržet. Za poslední dva týdny jsem strávil na projektech do školy více času, než za celý semestr a myslím, že další dva týdny to bude ještě takto pokračovat. Naštěstí si alespoň občas najdu trochu času na nějaké to odreagování.

Před měsícem jsem byl poprvé v lezeckém centru Rajče v centru Brna. Celkem jsem se spokojil s kvalitou místních lezeckých cest a usmířil jsem se s velkým počtem lidí. Stejně nebylo na výběr, kam chodit jinam. Na Rajčeti jsem byl asi 3x. Nyní o víkendu jsme byli vyzkoušet nové lezecké centrum Klajda. Závěr je jediný: nevím, jestli se na Rajče ještě někdy vrátím...

Týden mého života je za mnou. Alespoň, co se fotografického projektu týče. O mém rozšíření s název 4 Seasons of My Life jsem už psal, minulý týden to bylo podobné. Na zkoušku jsem si otestoval, jestli budu schopen pořizovat denně 9 fotek pro zachycení všech důležitých událostí každého dne. Není to jednoduché, ale věřím, že je reálné fotit i měsíc v kuse.

Dneska se příliš nedařilo. Téměř všechno, na co jsem sáhl, se nepovedlo a akce, do kterých jsem se pustil měly vždy nějaký háček. Snad se zítra bude dařit lépe, i když pohled do kalendáře na seznam studijních povinností a písemek nehovoří příliš optimisticky. Však posuďte sami...

Už to bylo asi 3 týdny, co jsem měl v kalendáři poznámku, že na uplynulý víkend připadal sportovní veletrh Sport Life. Letos jsem si na něj konečně udělal čas a stálo to za to. Navštívil jsem několik přednášek a filmů s cestovatelským tématem, prošel si expozice brněnského výstaviště, náhodou jsem se setkal se spisovatelem Vladimírem Tkáčem a jako divák jsem se zúčastnil světového poháru v lezení na obtížnost. Opravdu se bylo na co dívat.

Rozhodl jsem se uskutečnit velký fotografický projekt. Možná, že to ke mě až tak nesedí, jelikož nevlastním žádný super foťák, ale chtěl bych si to zkusit. Plánuji zmapovat 4 roční období v mém životě na několika stovkách fotografií. Každý den budu vždy první měsíc na jaře, v létě, na podzim a v zimě pořizovat 9 fotografií. Slibuji si od toho zajímavé zkušenosti, zábavu a je to pro mě výzva. Celou tuto myšlenku již realizoval minulý rok fotograf Adolf Zika a denně ho následují desítky příznivců a nadšenců. Já se řadím se mezi ně.

Na začátku října si Martina zaregistrovala squash jako sport pořádaný školou. Začal jsem přemýšlet o tom, jestli bych to také někdy nezkusil. Byla jenom otázka času, kdy se domluvíme na první společnou hru. Dohodli jsme se na večer od 21 hodin, kdy už nejsou kurty tak drahé. Domů jsem se po hodinové hře vrátil docela vyřízený. Všichni mě upozorňovali na to, že je to náročný sport, nevěřil jsem. Měli však pravdu.

Na začátku studia na VUT jsem začal zkoušet bouldering. Nyní, po více než dvou letech, jsem se konečně dostal do lezeckého centra Rajče, které se nachází v hale Sokol na Kounicově ulici. Tam jsem šel díky Martině, jinak bych se tam ještě asi dlouho nepodíval. Nyní byla vhodná situace, a tak mohu mezi sebou porovnat už dvě navštívené lezecké stěny.

Nedávný nález mé zubařky mě nemile překvapil. Tím hůře, že jsem si na svůj problém upozornil nevědomky sám. Ještě nedávno jsem si nedělal nic z toho, že jsem vlastníkem všech čtyř osmiček. Nyní už sedím doma v křesle, koukám na televizi a zotavuji se ze zubní operace, která mě o jeden z těchto zubů připravila. A všemu není ještě konec.