Den devátý: setkání s Andrejem

This page is only available in Czech language. You can try to translate it with Google Translator.
29. June 2009 23:19
První den nového týdne začal hledáním učebny, kam jsem byl přidělen. Některé studenty z naší skupiny už jsem znal, jiní byli noví. Opět máme ve třídě celkem 4 čechy včetně mě. Nová učitelka je jen o pár let starší než my a zdá se být v pohodě, tak snad bude všechno následující dva týdny v pořádku.

Po dopolední výuce jsme se při obědě s konečnou platností rozhodli, že pojedeme v sobotu na Stonehenge. Já, Hanka a ještě jedna studentka ze Švýcarska jsme pak společně výlet na internetu objednali. Doufám, že jsme všechno vyplnili správně, protože to byl poněkud složitý formulář. Ještě mi nepřišlo mailem žádné potvrzení, tak snad se dočkám zítra.

Po oběde jsem odjel do centra podívat se na Houses of Parliament a Big Ben. Docela mě překvapilo, že Big Ben je opravdu velká a široká věž. Když jsem cestou míjel silné mříže, množství policistů a ještě větší množství fotografujících turistů, nevěděl jsem, kde jsem. Průvodce poradil, že se nacházím na Downing Street, což je sídlo premiéra. Tato oblast je zcela neproniknutelně uzavřena.

Odpoledne jsem měl v plánu setkat se s Andrejem, se kterým se trochu znám přes babičku. Našli jsme se na Trafalgar Square a vyrazili směrem k Temži. Seděli jsme před největší nemocnicí v Londýně, Andrej přinesl několik plechovek piva, a povídali o všem možném. Když se blížili městští strážnící, Andrej cosi povídal o tom, že to teď bude sranda. Nevěděl jsem proč, ale když mi objasnil, že se v centru nesmí na veřejnosti pít alkohol, začal jsem mít trochu obavy. Nic se však naštěstí nedělo a ani si nás nevšímali. Andrej měl vůbec dobré historky ze života, zejména z oblasti jízd na černo v autobusech. Blízko národního divadla mě Andrej zavedl na netradiční posezení na pohovce a v křeslech, které byli asi 10x větší, než je běžné. Byli zhotoveny ze dřeva a potaženy umělou travou. Opravdu netradiční. Do takového křesla by se vešli asi tři osoby, a na pohovce nás v jednu chvíli sedělo osm. Prý šlo o přirovnání, jak vidí okolní svět šestileté dítě. Poté jsem šli po nábřeží Temže až k Southwark Cathedral. Zde jsme se rozloučili a já odjel domů.

Domácí měli dneska hrát u známých bridge. Když jsem přišel, byli stále doma. Ptal jsem se tedy, jestli změnili plány, a oni, že jim právě přivezli novou televizi, tak si museli užít a nikam nešli. Celý večer na ní sledovali tenis.
Comments

Právě jsem četla zážitky minulého dne a vidím, že si vedeš velmi dobře. Hlavně se neztrať v bahně velkoměsta. Až se vrátíš tak si vymezíme týden na sledování foto.