Den desátý: City of Westminster a Southwark

This page is only available in Czech language. You can try to translate it with Google Translator.
1. July 2009 0:53
Dopolední výuka probíhala bez jakýchkoli zvláštností. Probírali jsme tvoření otázek v různých situacích atd. Ihned po obědě v kantýně jsme s Hankou odjeli do centra, abychom viděli zase další kousek Londýna. Naplánovali jsme si poměrně dlouhou cestu pěšky podél řeky okolo množství místních zajímavostí. Na večeři v půl osmé jsme se stihli vrátit jen tak tak.

Dnes jsme si museli dobít dalšími dvaceti librami naše Oyster karty na metro, protože už byly tak trochu "hladové". Vystoupili jsme asi po půl hodině na stanici Westminster, která byla naším dnešním výchozím bodem. Téměř hned u stanice metra se nachází Houses of Parliament a věž s legendárním zvonem Big Ben. Já už jsem zde byl krátce včera, když jsem šel na schůzku s Andrejem. Prohlédli jsme si okolí a došli k Westminster Abbey. Cena vstupného v přepočtu asi 450 Kč nás od vstupu odradila, tak jsme si alespoň prohlédli katedrálu zvenku.

Dále jsme se vydali podél řeky směrem na severozápad. Minuli jsme London Eye, kam se chystáme také někdy zajít. V našem dnešním plánu nesměla chybět budova Tate Modern, což je galerie umění, zvláště obrazů. Každý večer, když s rodinou mluvíme o našem dalším plánu kam jít, stále nás posílají do Tate Modern. Elayne se velmi zajímá o umění, takže nám to stále doporučuje. Včera říkala, že nesmíme opustit Londýn, aniž by jsme tuto budovu neviděli. Dneska na ní došla řada. Mě takové umění moc neříká, ale budova to byla pěkná a byl z ní krásný výhled na řeku a St. Paul's Cathedral. V Tate Modern jsme se občerstvili a koupili další pití. Už druhý týden je tady každý den minimálně 25 stupňů. Včera jsem se dočel v novinách, že v metru může být na některých místech až 45 stupňů, což už je dost nebezpečné.

Tate Modern jsme opustili po Millenium Bridge. Tento pěší most měl velké problémy, když ho před devíti lety otevřeli. Byl totiž nestabilní, a jakmile na něj první lidé vstoupili, rozhoupal se, musel být uzavřen a opraven. Pokračovali jsme do londýnského vězení, které zde fungovalo před mnoha sty lety. Zde jsme na prodavače vstupnek poprvé zkusili, jestli bude akceptovat ISIC kartu, a proběhlo to v pořádku. Od této doby budeme ISIC všude ukazovat, protože můžeme mít až o polovinu levnější lístky. Do dneška zatím ISIC nepovažovali za důvod nám dát jakoukoliv slevu.

Po dalším dlouhém čase chůze podél Temže jsme dorazli k Tower Bridge. Na rozdíl od minule tentokrát včas, a šli jsme na prohlídku. Vystoupali jsme po schodech do výšky asi 80 metrů na lávku mezi jednotlivými věžmi mostu. Zde byl krásný výhled na město, kromě toho jsme shlédli expozici různých druhů mostů na světě. Prohlídka končila v bývalé strojovně, díky které se dříve most otevíral pro velké lodě, které nemohly projet. Ve velkých kotlích se topilo uhlím, pomocí dalších rozvodů se rozhýbaly písty čerpadel, a do velkých zásobníků se napustila voda z Temže. Tato voda pak převážila část mostu, který se na velkém kloubu otevřel. Dnes se k otvírání mostu používá hydraulických pístů.

Okolo nám už známého Tower of London jsme došli na metro a vrátili se přesně na večeři domů. Dneska jsme měli salát a seděli jsme venku, protože bylo (a stále je) velké teplo.
Comments

Zajimavej paradox, kdy se jinak destem obklopenej Londyn potyka s vedrem a prazdniny traveny v jiznich Cechach jsou prozatim zcela proprseny. :-( Ja bych se radsi paril v kratasech a tilku, nez koukal z okna na blesky. ;) Preju hezky straveny prazdniny, snad se pocasi umoudri a taky nam - jihocechum - dopreje par slunecnich paprsku. Mej se, Romane