Den čtrnáctý: Stonehenge + Bath

This page is only available in Czech language. You can try to translate it with Google Translator.
5. July 2009 1:55
Budíček v 6:30 není nic pro mě, ale nedalo se nic dělat. V osm hodin jsme se sešli na zastávce metra Southfields s Corinne, studentkou na Milner School ze Švýcarska. Dojeli jsme na nádraží Victoria, a začali hledat stanoviště, odkud odjížděl náš autobus na Stonehenge a do města Bath. Tento výlet jsme si vybrali z několika nabídek, které máme z dispozici ve škole. Pokud budu mluvit za sebe, já jsem byl s dneškem velmi spokojen. Hanka zařadila Stonehenge i Bath do kategorie "nikdy více".

Autobus jsme úspěšně našli a oddechl jsem si, když jsme všichni tři byli na seznamu cestujících. Platba totiž probíhala přes internet, pro mě trochu zapeklitým způsobem, tak jsem byl rád, že jsme si nemuseli hledat náhradní program. Asi po dvou hodinách jsme dorazili na Stonehenge. Průvodce nám koupil vstupenky, dostali jsme audioprůvodce, a vyrazili k obřím kamenům. Okolo Stonehenge je udělaná cesta pro návštěvníky, mezi kameny se dostat nelze. Ale vzhledem k velikosti celého objektu je možná lepší všechno vidět více z dálky.

Stavba Stonegenge začala asi v roce 1900 př.n.l. Je až neuvěřitelné, jak je možné, že se alespoň část této stavby dochovalo. Vše je postaveno v kruhu o průměru 100 metrů. Na jeho okraji je příkop, který byl v minulosti až 2 metry hluboký. Uprostřed tohoto kruhu bylo postaveno v kruhu mnoho obrovských kamenů ve tvaru brán. Úplně uprostřed je ještě několik "speciálních" menhirů. Do dnešní doby se zachovala jen část, ale i tak je poznat, jak stavba dříve vypadala. Audioprůvodce nám řekl (nebo alespoň to jsem stačil zachytit), jak se vše stavělo, k čemu pravděpodobně stavba sloužila a další informace. Je pozoruhodné, s jakou přesností dokázali lidé před 4000 lety takovou věc bez použití techniky postavit. Na prohlídku jsme měli necelou hodinu a pak pokračovali do dalšího místa dnešního dne.

Bath je město v jihozápadní Anglii, které je známé svými římskými lázněmi. Město je vybudováno okolo tří horkých pramenů, které zajišťovaly ohřev vody v lázních a celkové vytápění. Uvnitř lázeňského komplexu se nachází několik bazénů, které sloužili pro koupele, sauny, a další zařízení. Měli zde například i vyhřívanou podlahu i zdi. Celý komplex působil velmi hezky, i když dnes už jsou z lázní jen zbytky. Budovami protékala voda získaná z pramenů, dále protékala skrz několik jezírek, ve kterých to stále bublá. Z některých budov už byly patrné jen základy, z některých ani to ne, ale základní objekt lázní s největším jezírkem stále stojí. Sraz jsme měli ve 4 hodiny na jednom z náměstí. Bylo 4:05 a nikdo nikde. Ani autobus, ani ostaní cestující. Začali jsme mít tedy obavy, jestli jsme na správném místě, ale nakonec se v zatáčce autobus objevil a přijel.

Do Londýna jsme dorazili okolo půl osmé večer. Spolu s Hankou a Corinne jsme našli nejbližší restauraci, navečeřeli se, a odjeli směrem Wimbledon. Kdybych nechal tento dnešní příspěvek psát Hanku, asi by byl úplně otočen na ruby. Ale za sebe musím říct, že jsem si stejně jako Corinne dnešek užil.