Den patnáctý: The City, St. Paul a zavřené muzeum

This page is only available in Czech language. You can try to translate it with Google Translator.
5. July 2009 23:39
První a poslední den během našeho třítýdeního pobytu, kdy jsme se pořádně vyspali. Vstávali jsme asi v 10 hodin, a pomalu se rozhodovali, kam vlastně jít. Včera jsme šli spát pozdě, vítali jsme nového studena a zároveň se loučili se starým. Nakonec jsme vybrali asi poslední část Londýna, kde jsme ještě nebyli. Bohužel, ne všechno se vyvedlo tak, jak jsme očekávali.

V poledne jsme se měli setkat před školou se studentkou z Itálie, která chtěla jít s námi. Bylo 12:15 a ona pořád nikde, tak jsme jí napsali, opustili naše potkávací stanoviště a vyrazili sami. Když jsme vystoupili na zastávce v centru Londýna, asi 45 minut od Wimbledonu, napsala nám tato kamarádka, že "už" přišla, a že nás nevidí. Aby nás taky viděla, kdo by na ni chtěl takovou dobu čekat. Domluvili jsme si jiné místo setkání a šli na prohlídku muzea anglické banky. Nějak jsme nemohli najít vchod, což už bylo trochu podezřelé. Poté, co jsme budovu obešli kolem dokola a našli vchod na úplně druhé straně, než jsme očekávali, zjistili jsme, že je muzeum zavřené. To nás také mohlo napadnout, že v neděli nebude všechno otevřeno. Takže muzeum, hlavní cíl dnešního dne, jsme vzdali.

Pokračovali jsme na místo známé jako Royal Exchange. Pořádně nevím, co to je za místo, ale scházelo se tam poměrně hodně lidí, tak je to asi takové "scházecí" místo. Bylo zde postaven klavír, na který si mohl každý z návštěvníků zahrát. Sedli jsme si na prosluněnou lavičku, a během čekání na Veru jsme poslouchali zřejmě turistu, který si sem přišel zahrát. Vlastně nevím, jestli to byl turista, protože měl své noty, a to asi s sebou turisté většinou nenosí... Hrál ale velmi pěkně, většinou písničky od Abby.

Když jsme se úspěšně setkali s Verou na Bank station, vyrazili jsme směrem k St.Paul's Cathedral. Vyrazili... plížili se. Nechápu, jak může někdo chodit tak pomalu. Navíc, když si musela být vědoma toho, že nemáme moc času. Když se jí Hanka asi po hodině zeptala, proč pořád jdeme tak pomalu, odpověděla, že je z toho dneska už strašně unavená. No, asi v Itálii nejsou zvyklí chodit ven na více než několik minut. Rád jsem ji poznal, ale pevně doufám, že jsme ji naší "rychlou" chůzí odradili od dalších pokusů se k nám přidat :-). Do katedrály byl vstup zdarma, což jsme ani nečekali. Uvnitř to bylo obrovské, ostatně i zvenku to byl veliký objekt. Prohlédli jsme si i blízký Smithfield Market, což je jeden z největších trhů v Londýně. Ožívá ale především ráno, takže my jsme si vše prohlédli bez jakýchkoli prodejců.

Po prohlídce jsme se odebrali do místa Temple, kde se poprvé hrála Shakespearova hra Večer Tříkrálový. Jaké překvapení, že v neděli je celý komplex uzavřený... Jako náhradní program jsme zvolili naštěstí otevřené muzeum Londýna. Uprostřed velmi moderních a skleněných budov se nachází několik budov londýnského muzea, které je věnováno historii města od pravěku až po současnost. Stihli jsme projít ale jen část, protože už byl čas se začít vracet domů na večeři. Vstup do muzea byl zdarma.

My nyní už většinou chodíme jenom tam, kde je vstup zdarma. Všechno je tady hodně drahé, a v mé peněžence už zbývají jen 2 libry (60 Kč), což není na celý týden příliš dobrá vyhlídka :-).