Put your hands up in the air!

This page is only available in Czech language. You can try to translate it with Google Translator.
14. June 2010 15:20
Ano přátelé, dal jsem to! Dneska jsem složil státní závěrečnou zkoušku a tímto se ze mě stal oficiálně student s ukončeným vysokoškolským vzděláním s titulem bakalář. Dlouhá doba příprav nakonec přinesla své ovoce. Jsem nesmírně šťastný za tento den a je mi úplně jedno, že mě v menze u pokladny obrali o 200 Kč.

Všechno začalo nevinně nastoupením na Fakultu informačních technologií před třemi lety. Nyní jsem stál u státní zkoušky a přemýšlel, jak bude můj život pokračovat dál. Naštěstí se komise usnesla na tom, že jsem prospěl a mohu tedy nastoupit do navazujícího magisterského studia, na obor Management a informační technologie.

Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí, z obhajoby bakalářské práce a z ústní části. Bakalářskou práci jsem dokončil přibližně před měsícem a od té doby se poctivě učil jednu otázku za druhou. Během této doby jsem obdržel posudek bakalářky od vedoucího práce i od oponenta. Vedoucí mi navrhl známku C, oponent D. To mě trochu zklamalo, ale přešel jsem to bez dalšího vrtání do toho, co se jim nelíbilo. Měli jsme 40 okruhů, ze kterých nám jeden měli dát ke zodpovězení u zkoušky. Učil jsem se proto jeden po druhém tak, abych všechno stihl do termínu zkoušky. Všechno jsem stihl, některé otázky jsem uměl lépe, některé hůře. Neexistuje snad místo, kde bych se neučil. Kolej, domov, zahrada, park, na trávě, na lavičce, na koupališti...

Došlo na ten velký den. V 7 hodin ráno jsem došel do školy, kde už byl hlouček asi pěti studentů čekající před zavřenými dveřmi. Než jsem došel na řadu, probírali jsme, jaké máme asi tak šance. Oproti loňskému roku se velmi změnil přístup školy. Loni prý zkoušku neudělalo tolik lidí, že škola změnila svůj přístup a nyní se místo 3 předmětu podrobně, zkouší 26 předmětů okrajově. Přišla ta chvíle. Tajemník si ode mě vyžádal flash disk s prezentací k obhajobě a pozval mě dál. V seminární místnosti bylo 5 členů zkušební komise. Přistoupil jsem k prezentaci mé bakalářské práce, na kterou jsem měl připravenou slidy. Toto trvalo asi 5 minut. Poté byly přečteny posudky vedoucího i oponenta. Jeden člen komise měl k mé bakalářce otázku, kterou jsem mu zodpověděl. Předseda přešel k ústní části. Sám vybral otázku, kterou mi položil. Byla to jedna otázka z těch 40. Toto byla nejhorší chvíle. 2 otázky jsem naprosto neuměl, protože jejich obsah byl mimo hranice mého chápání. Naštěstí vybral otázku jinou, a to hierarchie pamětí v počítači. Ulevilo se mi. Toto jsem docela uměl. Měl jsem ke každé otázce připraveno povídání tak na 3-5 minut, ale zkoušející tomu dal trochu jiný směr. Nenechal mě absolutně mluvit o tom, o čem jsem chtěl a jen se ptal na konkrétní otázky, poměrně jednoduché. Nikdy jsem neřekl ani tři věty a už mě přerušoval a s pokyvováním hlavou přešel k dalšímu dotazu. Nedostal mě ani na jedné z jeho 3 otázek, i když jedna byla jen tak tak. Tu jsem věděl díky studentskému fóru, kde jsem si vzpomněl, že byla tato odpověď napsána. Naštěstí to bylo správně. Po pěti minutách jsem opustil místnost. Následovalo čekání, než se komise dohodne na hodnocení. Poté jsem byl pozván zase zpátky a předseda komise mi oznámil: "Zkušební komise se usnesla, že z bakalářské práce máte C, protože jste si obhájil chyby, které vám oponent vytkl. Z ústní části vám nemám důvod dát jinou známku než A. Celkem tedy B, prospěl jste. Blahopřeji.". S úsměvem na tváři jsem poděkoval a opustil místnost. Zde se na mě sesypali ostatní studenti, kteří chtěli vědět, jak vše probíhalo.

Jsem šťastný. Byl jsem sice značně nervózní, ale zachovával jsem si optimismus a doufal, že to vyjde. Určitě tomu pomohl i čtyřlístek, který našla Martina na našem společném výletě a nyní jsem ho měl s sebou. Spolubydlící si ze mě dělal srandu, že když mám čtyřlístek, dostanu otázku č. 4. Dostal jsem ji. Jsem šťastný za to, že mám bakalářský stupeň vysoké školy za sebou. I když velký vliv hraje náhoda v tom, že jsem dostal dobrou otázku a složení komise nemohlo být lepší.

Nyní už jsem zapsán k dalšímu navazujícímu magisterskému studiu na stejné škole. Od oboru Management a informační technologie si slibuji, že bude trochu zaměřen na ekonomickou část a člověk nahlédne i do této oblasti.

Vůbec už mě dnes nemůže naštvat, že mě pokladní v menze obrala o 200 Kč, které asi omylem připsala na jinou kartu, než na moji... Všem, kteří mi drželi palce a mysleli na mě, tímto děkuji. Pomohlo to. Dále uvádím věci, bez kterých bych se na státní závěrečné zkoušce v 7 hodin ráno neobešel. Váš Bc. Roman Čampula, který bude 29. června na FIT VUT slavnostně promován.