Cyklomaraton K24

This page is only available in Czech language. You can try to translate it with Google Translator.
26. June 2012 12:35
Po několika letech jsem se opět vydal na cyklistický závod. Minule šlo o cca hodinový závod v okolí Soběslavi, nyní byl závod trochu delší, na 24 hodin. Máte 24 hodin času na to, abyste ze sebe vymáčkli maximum a na 30 kilometrovém okruhu ujeli co nejvíce koleček. Můžete jet, můžete spát, je to na vás. Svůj plán ujet 300 km jsem sice nesplnil, ale velmi jsem se této hranici přiblížil. Tak třeba příště.

Má příprava na závod ztroskotala již v začátcích. Místo toho, abych týden nebo dva před závodem alespoň trochu jezdil na kole, jen jsem seděl u počítače a pracoval. Občas jsem si vyšel někam ven nebo na tenis, ale kromě jednoho výletu 14 denní absence jízdy na kole před tak náročným závodem opravdu nebyla nejlepší taktika. Naložil jsem tedy kolo na auto a dojel spolu se Standou na start. Obdrželi jsme startovní čísla, stravenky na jídlo a pití a místo k případnému odpočinku, kterého jsme v noci řádně využili.

Bylo 16:00 a závod byl odstartován. Ve startovním poli byla vidět kola všeho druhu - silniční, horská, lehokola, tříkolky, dvojkola. To vše v různých provedeních, ať už šlo o sériovou nebo domácí výrobu. Jedno kolo závodu mělo 28,4 km a podle pořadatelů vedlo po rovině. V prvním kole mi to ještě jako rovina připadalo. Později jsem to však za rovinu už vůbec nepovažoval a i nadjezdy přes dálnici byly pěknou vrchařskou prémií. První kolo jsme jeli dost pohromadě, všech 150 cyklistů se roztáhlo do dlouhého hada a postupně se všichni zařazovali na svoji rychlostní pozici, která jim vyhovovala. Já jsem to první kolo rozjel trochu víc, než jsem chtěl, tak jsem na konci prvního kola měl průměrnou rychlost přes 27 km/h, což by ale dál nešlo. Získal jsem svůj nejlepší čas v tomto závodě, a to 1:02 (byli i takoví, kteří měli nejhorší čas 0:50...).

Po prvním kole jsem již přibližně věděl, kudy vede trasa a co mám na cestě očekávat. Jel jsem tedy rovnou do druhého kola a po jeho absolvování po asi 60 km jsme si se Standou šli odpočinout. Po půl hodině už jsme byli zase v sedle a jeli dál. Od té doby už jsem odpočíval každé kolo, někdy jen chvilku, někdy déle. Ono když už máte najeto 90, resp. 120 km, už se tak dobře nejede. Do posledního dnešního kola jsem vyrážel okolo půl jedenácté hodiny večer, tak jsem si vyzkoušel i jízdu s mým světelným arzenálem vytvořeným z 3 výkonných světel. Po pěti kolech a 150 km už jsem byl dost hotový na to, abych šel spát. Před závodem se mnozí divili, že budu spát, že nepojedu pořád. To by fakt nešlo, teď to vím jistě.

Ráno jsem se vzbudil a Standa nikde nebyl. Byl v té době už hodinu na cestě, tak jsem se nechtěl nechat zahanbit a taky vstal, nasnídal se a vyrazil. Dal jsem si jedno kolo, potkal Standu, promluvili jsme, jak nás všechno bolí a jeli dál. Další dvě kola jsem ujel v jenom kuse, takže to pěkně nabíhalo. Cestu už jsem znal zpaměti, jediné, co bylo na každém okruhu jiné, bylo to, jak se postupně na silnici měnila přejetá zvířata. Jednou tam bylo, pak už zase ne, objevilo se jiné někde jinde. To bych ani neřekl, že to jde tak rychle. V době, kdy jsem měl najeto 8 kol, jsem si dal oběd a promluvil s Martinou a Vláďou, kteří se přijeli podívat. Po výtečné polévce jsem se vydal na další, deváté kolo. Od včerejška už jsem měl najeto 230 km a už mi to moc nejelo. I když je pravda, že druhý den se mi jelo lépe, než ten první. Dojel jsem tedy do konce devátého kola a viděl, že svůj plán 300 km už nezvládnu. Se Standou jsme tedy dorazili poslední kolo, já desáté, Standa své jedenácté. Cestou jsme se ještě zastavili na zmrzlinu, prostě takové pohodové poslední kolečko.

Do cíle jsme dorazili v 15:30, půl hodiny před koncem závodu. Najedli jsme se a čekali na konečné výsledky. V místě startu a cíle byla velká tabule s průběžnými časy, kde jsme s nechápajícím výrazem sledovali cyklisty, kteří jedou nepřetržitě bez přestávky. Nechápu, jak to můžou zvládnout. Vítěz celého závodu Stanislav Prokeš ujel 776,3 km. Všechna kola jel rychleji než my a ještě bez zastavení. Já jsem nakonec ujel celkem 284 km. Následovalo ještě předání diplomů, pohárů a šampaňského pro vítěze, rozloučení a odjezd domů.

Byl to pěkný závod, se svým výsledkem jsem spokojen. Myslím, že bych ujel i o jedno nebo dvě kola více, kdybych druhý den dříve vstával. Ale člověk se potřebuje také vyspat, zvlášť já. Pokud pojedu i příští rok, rozhodně bych měl alespoň trochu jezdit týden nebo dva před závodem a vstávat o chvilku dříve. Výsledek by pak byl snad ještě lepší. Celková únava už opadla, nohy už mě nebolí. Jdu plánovat prázdninovou cyklistickou dovolenou.

Mezičasy:
Kolo Čas
1 1:02
2 1:10
3 1:12
4 1:15
5 1:15
6 1:15
7 1:11
8 1:19
9 1:15
10 1:35
Comments

Můj popis: https://tapak.signaly.cz/1206/casosberne-k24

Autorem fotek je Pavel Jakubka.