Šalinění - to je název závodu, který mě předevčírem upoutal na internetu. Úplně na poslední chvíli jsem si stihl účast promyslet a na závod se přihlásit. Jde o závod v městské hromadné dopravě, kde musí účastníci navštívit během 3 hodin co nejvíce zastávek a použít co nejvíce linek. Ambice jsem neměl žádné, ale stal se asi zázrak. Skončil jsem na krásném 5. místě.
Ještě před přihlášením jsem si pročetl pravidla a zjistil, jak soutěž vlastně funguje. Letos to byl již šestý ročník. Škoda, že jsem se o tom nedozvěděl dříve, určitě bych se zúčastnil. Pravidla spočívají v tom, že máte 3 hodiny na to, abyste navštívili co nejvíce zastávek a použili k tomu co nejvíce různých linek. To všechno zapisujete do tabulky a v MHD označujete papírky pro kontrolu, že jste skutečně tím prostředkem cestovali. Zastávky mají své bodové ohodnocení, stejně tak jako druhy dopravních prostředků. Za cestu autobusem dostanete 3 body, za vlak např. 7. Na startu závodu jsou vyhlášeny bonusové zastávky, které když navštívíte, získáte bonus 20 bodů. Jak jsem zjistil, navštěvovat tyto zastávky je nutné, pokud chcete slušně uspět. Kritérií hodnocení je více, můžete také získat bonus za jízdu v okrajové zóně Brna.
Účastníků závodu bylo na startu na nádraží v Králově Poli asi 50. Všichni jsme dostali plán MHD, jízdní řád, tabulku na zápis cesty a bloček na označování v MHD. Když mi dávali tu tabulku, kde bylo asi 20 řádků, zeptal jsem se, zda mi to bude stačit. Slečna se na mě tak podivně podívala se slovy "Bude, určitě bude. Ale jestli máte nějaké veliké ambice, klidně vám dáme další". Nakonec téměř nestačil ani ten druhý papír :-). Taktéž bloček na označování jsem obsadil úplně do posledního papírku.
Přesně v 16:00 bylo odstartováno a za přítomnosti České televize jsme se všichni rozběhli k nedalekým zastávkám. Někdo na autobus, někdo na vlak. Zvolil jsem strategii navštívit co nejvíce zastávek, a tak jsem vždy chvíli jel, pak vystoupil, běžel na další zastávku a tam zase nastoupil. Bylo to celkem fyzicky náročné. Často jsem ani nestíhal všechno zapisovat, protože čas v MHD od jedné zastávky ke druhé byl na vydýchání, zapsání cesty a označení lístku celkem krátký. Naplánoval jsem si přibližně cestu, a spolu s tím hledal bonusové zastávky. A tady byl největší problém.
Dostali jsme totiž seznam asi 15 bonusových zastávek, ale já věděl jen o 4, kde jsou. Na plánu Brna jsem našel asi další dvě, ale to bylo vše. Prostě nebyl čas na to dlouho hledat, kde se dané zastávky nacházejí. Ti, kteří Brno hodně dobře znají, mají velkou výhodu. Myslím, že jsem tak projel okolo nějakých bonusových zastávek, aniž bych věděl, že je mám zaznamenat do mé cesty. Tím jsem ztratil asi dost bodů. Ale všech 500 zastávek na území Brna se prostě nenaučíte.
Cesta probíhala celkem svižně, jen v jednom místě jsem se asi 10 minut zasekl, protože nejel žádný autobus. Podle GPS jsem najezdil přes 30 km, což odpovídá průměrné rychlosti 10 km/h. To si myslím, že je celkem slušné, protože jde o celkovou trasu, i tu, co jsem chodil pěšky.
Nečekal jsem žádný zázračný výsledek. Po spočítání bodů jsem však doma zjistil, že bych se možná mohl umístit okolo 10. místa. Výsledky, které pořadatelé zveřejnili ve 3 hodiny v noci, mé nadšení ještě znásobily. Skončil jsem se 360 body na pro mne skvělém, 5. místě. Mít o jednu bonusovou zasvátku více, byl bych třetí. Na to, že jsem na závodě byl poprvé, jsem velmi spokojen. Musím také uvážit to, že jsem byl sám. Hodně lidí cestovalo ve skupinkách, to je úplně něco jiného. Každý má na starosti jen svůj úkol a body se sbírají rychleji. V takovém případě rychle najdete na mapě všechny bonusové zastávky, jeden hlídá čas, další trasu, další to zapisuje. Přijde mi to trochu nefér, ale co. Se svým výsledkem jsem spokojen. Jako výhru jsem následující den dostal celodenní jízdenku na Pálavu a zpět, tak se tam asi někdy vydám. Příští rok na viděnou.
Czech