Jak jsem byl v televizi

20. května 2013 18:21
Za svůj život jsem se díky brigádám a sportovním výletům už několikrát objevil v médiích. Vždy se jednalo o velmi malou chvilku nebo fotku. Dnes už však mohu říct, že jsem v televizi opravdu byl - a ne tak, jako dosud, ale tak nějak doopravdy. Zúčastnil jsem se natáčení reportáže o orientaci v přírodě pro Českou televizi. Pro mne jako pro člověka neznalého takového natáčení to byl celkem zážitek.

Pro redaktorku Anetu Hronovou, která bude tento text jistě číst, bych měl jen krátký vzkaz. Možná, že se zdá legrační, když popisuji, že bylo pro mne natáčení zážitkem. Pro člověka, který se pohybuje v televizi téměř denně už je taková práce na denním pořádku, ale věřte, že na to budu celkem dlouho vzpomínat. Některé mé popisy by také mohly sloužit jako ponaučení pro případnou vaši další práci. Natáčení popisuji svýma očima, tak jak na působilo na mě jako na člověka nezatíženého prací v televizi.

Redaktorka Aneta Hronová mě nedávno kontaktovala přes můj web a požádala mě o malou spolupráci při natáčení krátké reportáže. V době natáčení jsem měl volno, a tak jsem si řekl, proč to nezkusit. Alespoň bude legrace. Celkem byla. Dopoledne jsme vyrazili do okolí Adamova, kde se měla reportáž uskutečnit. Celkem mě překvapilo, že jsme měli na natáčení tříminutové reportáže celkem asi 4 hodiny a prý to bude jen tak tak. Tak uvidíme, zda to stihneme. Dorazili jsme na jedno z natáčecích míst, vysvětlili si, jak by měla reportáž vypadat a pustili se do práce. Já jsem se tedy spíše pustil do pobíhání v lese. Taková práce by mě bavila. Chodíte lesem, sem a tam, a na konci vám ukážou palec nahoru, jakože super. Fajn, tak to bychom měli.

Následovala horší část, kdy jsme měli střídavě říct pár vět o hledání severu v přírodě. Nedokážete, opakuji nedokážete si představit, jak těžké je říct 3 smysluplné věty, když na vás míří kamera, vedle stojí redaktorka s odraznou deskou, z kapsy vám vede k hlavě bezdrátový mikrofon a vy jste ještě před několika hodinami vůbec nevěděl, co se po vás bude chtít. Asi na pátý pokus se nám to už jakž takž povedlo, živé přenosy bych tedy dělat nechtěl. Kdybych alespoň den předem věděl, co se ode mě bude přesně chtít, možná bych se mohl lépe připravit.

Odjeli jsme na další místo, kde byl náš úkol umístit cache pro hru geocaching. Keška byla připravena, natočili jsme několik záběrů, jak různě hledám v lese cache atd. Společně jsme pak cache zkompletovali a umístili na vybrané místo. První, kdo cache najde a ohlásí se České televizi, se bude moct podívat na natáčení pořadu Dobré ráno. Cache byla tedy umístěna a když jsme asi po hodině různého natáčení a hledání dobrého světla (netušil jsem, že je to tak složité) natočili výsledných asi 15 sekund, jeli jsme dále.

V okolí Útěchova jsme se snažili najít mraveniště, na kterém by bylo vidět, jakým směrem je sever. Nenašli jsme. Není divu, v listnatém lese mravenců moc nenajdete. Dále jsme chtěli natočit ukázku nastavení hodinek pro určení severu, nicméně zde selhala má příliš moderní technika. Jelikož bylo 12 hodin, nebyl by princip hledání severu vidět. Bylo potřeba nastavit hodinky cca na 3 hodiny. Já však neumím ručně pohnout hodinovými ručičkami na mých rádiově řízených hodinkách. Kdo by to byl čekal, že nastane takový problém. Stačilo by mě možná předem upozornit, jaké vybavení si s sebou vzít a na co se připravit. Nakonec jsme ale i tento problém zvládli.

Posledním problémem bylo, že by v záběrech více vynikla klasická GPS typu Garmin apod., než smartphone s GPS a navigačním programem. Nutno říct, že jsem netušil, že by to mohlo tak vadit, navíc když se v dnešní době tyto mobilní telefony tolik rozšiřují. Nicméně vadilo, ale klasickou GPS nikdo neměl, a tak jsme si museli vystačit s telefonem.

Po dokončení několika závěrečných snímků, které několikrát přerušilo kolem jedoucí auto, jsme všechno zabalili a vrátili se do Brna. Celé natáčení mi přišlo celkem zajímavé. Nedokázal jsem si nikdy představit, kolik práce je za tak krátkou reportáží, a že zpracovat kompletní 3 minuty v televizi také může trvat celý cen. Oceňuji profesionalitu, která dýchala z našeho kameramana i přátelskou atmosféru navozenou redaktorkou Anetou Hronovou. Obával jsem se, že reportáž nebude nic moc, nakonec na mě nepůsobí tak špatně. Pro lepší výsledek bych ale příště určitě sehnal odpovídající rekvizity (buzola, GPS přístroj, mapa...) a sehnal trochu více času na celkové natáčení. Ale to jde asi velmi těžko.

Doufám, že po odvysílání této reportáže neklesne sledovanost Dobrého rána o více než 10 procent a dramaturg nebude tlouct hlavou o zeď, koho to do té televize pozval.

Logo Roman Čampula
Roman Čampula

webmaster | sportovec | cestovatel | kamarád

Facebook Google+ LinkedIn Aukro Česko-Slovenská filmová databáze Databáze knih YouTube Geocaching
Kontaktní informace

Technické informace

Prohlášení o zabezpečení