Dlažební nadšení

This page is only available in Czech language. You can try to translate it with Google Translator.
17. May 2009 11:38
V sobotu 16.května proběhla v Brně Brněnská muzejní noc. Tato pravidelná akce přitáhne každý rok tisíce návštěvníků. Až do půlnoci se mohou lidé bezplatně podívat do brněnských muzejí a galerií. V návalu učení jsem si vůbec neuvědomil, že se tato akce koná. Večer už jsem měl dost učení a rozhodl se, že se půjdu podívat do města a vyfotit veřerní Brno. Ještě jsem ale nevěděl, že se opravdu bude na co dívat.

Už když jsem nastoupil v deset hodin večer do přeplněné šaliny, došlo mi, že se asi něco děje. Pak mi to teprve došlo. Z klidného večerního fotografování moc nebylo, protože ve městě bylo asi tolik lidí jako přes den. Všude bylo živo, na každém druhém rohu hrála skupinka amatérských hudebníků. Prošel jsem si tedy centrum a s vidinou fakírských ohňů se vydal na Špilberk. Cesta z náměstí mi tam však trvala asi hodinu, neboť mě zastavil dav před Špilberkem. Později jsem se probojoval dopředu a zjistil, co všichni tak obdivují.

Na právě rekonstruované ulici Husova byly připraveny pytle s malými dlažebními kostkami, které zřejmě přijdou okolo tramvajového pásu. Stavaři si však zřejmě neuvědomili riziko, které jim kostky přinášejí. Když jsem k ulici přišel, v délce asi 100 metrů stály po celé šířce silnice nejrůznější stavby z dlažebních kostek. Pytle byly rozebrány a lidi dělali jako diví, aby si každý něco postavil. V podstatě už nebylo ani kam stavět, a tak si začali přehazovat kostky z jednoho pytle do druhého, odnášeli várky kostek dále a stavěli tam, kde ještě bylo místo. Úžasné. Celou stavbu sledovaly stovky lidí, kteří horlivě pobíhali s foťáky a kamerami mezi "stavaři". Akce si všimla i místní televize a ve dvanáct hodin večer natáčela místní atmosféru.

Odešel jsem na Špilberk, kde byla sposta lidí, ale to bylo asi tak všechno. Když jsem se vrátil zpátky na Husovu, lidí už ubývalo. Měl jsem tak možnost si lépe prohlédnout to, co zde bylo za neuvěřitelně krátký čas vytvořeno. Ploché i prostorové stavby, nápisy, pozdravy, sluníčka, věže, hrady... nechyběl ani postavený záchod. Nevěřím, že by si této události nikdo z pořadatelů nevšiml, tak asi nechávali lidi si vyhrát. Nevím, co budou v pondělí stavaři se stavbami z kostek dělat, protože jestli chtěli dláždit, tak by měli zaměstnat tak desítku brigádníků, kteří jim kostky rozmístěné po velké části Husovy ulice sesbírají zpátky.
Comments

Dlažební nadšení jsem si se zájmem přečetla je to úžasná věc. Myslela jsem si, že se projevil pravý český človíček "koumák" a že začali lidé kostky pytlovat a odnášet si je domů na své stavby. Omyl bylo to jinak a moc hezké.