Tak je to konečně tady. Nevím, jakými slovy bych popsal svoji radost nad právě dokončeným úplným vysokoškolským vzděláním. Ano, je ze mne inženýr. Stalo se tak před několika dny, kdy jsem úspěšně složil státnice na Fakultě podnikatelské na VUT v Brně. Postupně však radost mírně opadává a střídá ji nutnost řešit horší zprávy. Dnes jsem byl například naposledy v naší menze.
Během celého studia na vysoké škole jsem překonával řadu pro mne obtížných předmětů, ve kterých by jediné zaváhání mohlo znamenat rozplynutí mých plánů. Jednalo se především o obtížné předměty v bakalářském studiu na FITu. Dále jsem bojoval asi s třemi předměty na Fakultě podnikatelské, z nichž jsem jeden opakoval. Ale i tento jediný předmět, který jsem za celé své studium musel opakovat, jsem nakonec zvládl.
Státní závěrečná zkouška probíhala ve velmi přátelském duchu. Rychlá prezentace diplomové práce, po které následovalo několik otázek z průběhu studia. Musím říct, že jsem měl otázky na státnice naučeny mnohem více, než bylo potřeba. Ale je pravda, že kdybych měl komisi složenou z jiných členů, zase by se ptali na něco jiného, co jsem mohl nyní klidně z učení vypustit. Ze závěrečné zkoušky jsem dostal hodnocení B a odcházel jsem málem s červeným diplomem.
Nečekal jsem, že by ve mne ukončení studia vyvolalo nějaké výrazné pocity, a tak to i bylo. Ukončení školy byl jednoduše jeden z plánů tohoto semestru, tento plán vyšel a život jde dál. Cítím se úplně stejně jako dříve.
Ukončení vysoké školy však s sebou přináší i výrazné změny v mém životě, zvláště ve službách, na které jsem byl zvyklý. Dneska jsem byl například naposledy na obědě ve vysokoškolské menze. Zítra to již za studentské ceny nepůjde, leda že bych měl zájem o těstoviny s omáčkou za plných 80 Kč, a to vážně nemám. Nedávno mi odmítli vydat pokračovací studentský kupón na MHD, ISIC kartu už mám také poslední. Slev v knihkupectví, v kině nebo možnost 1+1 pizzy zdarma se budu muset také brzy vzdát. Jediné štěstí, že mohu ještě rok bydlet na koleji, tu mi s ukončením studia zatím naštěstí nevezmou.
Studentský život končí a pracovní začíná. Jestliže jsem dříve vyrážel na přednášky, dnes budu vyrážet do personálních agentur. Místo zápisu vyrazím na pracovní úřad. Místo zkoušek se budu potit u pohovorů a doufám, že školní známky vyměním za jaksi pokročilejší formu odměny :-).
Tímto definitivně uzavírám svoji životní etapu, která by se dala nazvat studium. I když vím, že člověk se učí celý život, na mnohé okamžiky studia a spolužáky od základní školy až po vysokou asi nikdy nezapomenu.