Treking, hiking, šplhání po kopcích, výlety v přírodě. Ať se se této aktivitě říká jakkoliv, vždy to bude jedna z mých nejoblíbenějších. Po horách jsem začal chodit s rodiči v italských Dolomitech , které dodnes zůstávají mými nejoblíbenějšími horami. Je pravda, že za hory považuji spíše hory alpského typu, čili vysoké štíty s výškou nad 2 000 m n. m., hluboká údolí a vrcholy s nádhernými výhledy do dálky. Často však vyrážím i do našich hor, ovšem podle mě spíše do přírody než do hor.
Nejkrásnějšími horami je pro mne oblast Alp na severu Itálie, kde jsem byl již mnohokrát a stále bych se tam mohl vracet. A to nejen z důvodu krásných přírodní scenérií, ale i z historického pohledu na tuto oblast. V době první světové války zde probíhaly těžké boje, na jejichž pozůstatky ve formě dlouhých skalních tunelů, zákopů, úkrytů a částí munice narazíte téměř na každém tamějším kopci. Za ideální pobyt v horách pokládám několik výletů na 2-4 dny, se spacákem v batohu a večerní pohodou na horské chatě nebo v útulně.
S cyklistikou, nebo vlastně s cykloturistikou, jsem začal už na základní škole pravidelnou účastí na akcích cykloturistického oddílu TOM Termit. V přátelské atmosféře malého kolektivu jsem se do cykloturistiky zamiloval a jízda na kole je dodnes jedním z mých neoblíbenějších sportů.
Nejsem žádný závodní cyklista, ročně ujedu sám nebo s přáteli okolo 3 000 km. Jezdím pro radost, většinou na jednodenní výlety do 60 km. Kdysi jsem jezdil denně do školy, dnes když to jde, jezdím na kole do práce. Jednou až dvakrát za rok uskutečním delší cyklovýlet „natěžko“ nebo prostě jen hvězdicovité výlety z kempu. Takto jsme navštívil různé naše hory, jižní Norsko, západní Ukrajinu, Provence, Černou Horu a další pěkná místa. Ideální víkendový cyklovýlet je pro mne na celý den, za pěkného počasí a se svačinou v cyklobrašnách, kdy na konci dne bude na tachometru okolo 60 km a večer ulehnu do stanu.
Předchozí uvedené záliby by mohly navodit dojem, že pro mne existuje jen jedna polovina roku. Je sice pravda, že aktivity v teplých dnech mám mnohem raději než ty zimní, ale přesto se najde několik sportů, které mám na zimě rád.
Výlety na běžkách patří k zajímavému spestření zimních dní, kdy je po většinu tohoto období venku špatné počasí, vlhko a neútulno. Rád pak vyrazím na pár dní do českých hor za běžecko-lyžařskými aktivitami, zvláště když je inverzní počasí a na horách je krásně. Řadím se však spíše do řad rekreakčních bežkařů, kteří si ráno vezmou batoh se svačinou na celý den, objednou si okruh okolo 30 km a večer po celém dni padají únavou do postele. Běžecké lyžování je pro mne ze zimních sportů asi nejoblíbenější, jednak kvůli hezkému pocitu "dobře odvedené práce", jednak i pro svoji finanční nenáročnost.
Tématu informační bezpečnosti jsem se začal intenzivněji věnovat v souvislosti se svojí diplomovou prací s tématem "Zavedení managementu informační bezpečnosti v malém podniku". Od té doby se této problematice se zájmem věnuji, přičemž nejvíce mne zajímá webová bezpečnost. Tou se zabývám jednak z pohledu uživatele, tak i z hlediska webového vývojáře. Už je to hodně dávno, co jsem měl na všechny služby stejné heslo. Dnes už vím, jak správná hesla do nejrůznějších portálů vytvářet, jak si je pamatovat, i jak zabezpečit svůj profil více než jen heslem. V návaznosti na tyto znalosti jsem si osvojil základy odhalování hesel z uniklých databází, díky čemuž mám lepší představu, co je a co není bezpečné heslo.
Z pohledu správce webů mne uchvátily kurzy a přednášky Michala Špačka, ze kterých stále čerpám. Věřím, že jsem tak zabezpečil své weby mnohem lépe, než jak je na tom většina českých webů – často velkých firem. Pojmy jako webové certifikáty, mixed content nebo principy různých webových útoků už mi tak nejsou zcela cizí. Rok 2018 přinesl nejen do prostředí internetu pojem GDPR. Ochranou osobních údajů se lehce zabývám, co mi čas dovolí. Ve svém osobním i pracovním životě se snažím zavádět procesy, které budou osobní data chránit.
Jako malý jsem vlastně vůbec neměl focení rád. Když jsem dostal jednoduchý analogový foťák s úkolem vyfotit na 10 denním výletu 24 fotek, byla má největší starost, kde vyfotit 2-3 fotky denně. Postupem času a díky příchodu digitální fotografie mě začalo focení bavit stále více a více. V souvislosti s moji zálibou ve tvorbě internetových stránek se fotografování stalo mým koníčkem.
Po vystřídání jednoho analogového foťáku, asi tří digitálních kompaktů a amatérské zrcadlovky jsem se teď uchýlil k bezzrcadlovce s výměnnými objektivy, protože jsem potřeboval skloubit rozumnou kvalitu s malými rozměry do kapsy. V dnešní době je okolo nás plno fotografů, se kterými se vůbec nemohu rovnat a kteří mají narozdíl ode mne v portfoliu mnoho krásných, ostrých a světelných fotek. Já fotím spíše pro sebe, pro radost a pro účely dokumentace společných výletů. Občas zkouším i nějaké postupy načtené z různých knížek a pak se je snažím v běžném focení aplikovat, ale příliš času na to není.
Moderní deskové hry už dávno neobsahují jen plán, 4 figurky a kostku. Různorodost dnešních deskových her mne baví a když člověku hra sedne, opravdu si ji dokáže užít. Přestože nemám okolo sebe kolektiv lidí, kteří by hráli deskové hry často, vždy mne potěší, když nějakou takovou dostanu jako dárek nebo se objeví v mém okolí a můžeme si ji zahrát. K deskovým hrám mne přivedla až moje žena a takové trávení volného času s přáteli považuji za velmi příjemné.
My a naši kamarádi máme dohromady her poměrně hodně, vždy je tedy z čeho vybírat. K oblíbeným by se určitě řadily hry Carcassonne, Osadníci z Katanu nebo Ticket to Ride. Na jakékoliv naší akci, ať už ve dvou nebo ve více lidech, by určitě neměla nějaká taková hra chybět.
Uvedl jsem aktivity, kterými nejčastěji trávím volný čas. Mimo to se také čas od času zabývám jinými sporty, avšak ne už tak aktivně. Z letního období jde například o tenis, squash, sjíždění klidnějších řek nebo in-line bruslení. Během zimy pak sjezdové lyžování nebo třeba bruslení. Když je nálada, tak pak kdykoliv v průběhu roku plavání nebo stolní tenis. Ze „společenských“ sportů mě zajímá zejména bowling, kulečník a šipky.